Začátky Alonsovy kariéry

Lásku k závodění v malém Fernandovi zažehnul jeho otec Luis, sám nadšený amatérský motokárový závodník, který svým dětem postavil šlapací motokáru v podobě vozu formule. Osmiletou Lorenu motokára rychle omrzela, ale tříletý Fernando si ježdění zamiloval a s pouhým šlapáním se nespokojil.

Svůj první motokárový závod vyhrál v sedmi letech a než mu bylo deset, bylo jeho jméno vyryto na mnoha různých pohárech. Fernando v závodech vyčníval, v každé kategorii vítězil i nad staršími závodníky.

Díky svým úspěchům dokázal získat sponzory, kteří mu pomohly v cestě k profesionální kariéře.

Výraznější úspěchy se začaly dostavovat od roku 1995, kdy skončil třetí na Rainbow Trophy kadetů Mezinárodní komise motokár (CIK-FIA). V roce 1996 ovládl čtvrtý ročník španělského šampionátu kadetů v motokárách a o rok později se stal motokárovým mistrem celého Španělska.

_{Malý Fernando na své první motokáře (zdroj: elperiodico.com)}

Postup mezi elitu do F1

V 17 letech v roce 1999 debutoval v automobilových závodech Euro Open by Nissan a díky titulu, který získal, dostal poprvé v životě možnost vyzkoušet vůz Formule 1, což nakonec vyústilo ve smlouvu v seriálu Formule 3000 a testovací smlouvu ve Formuli 1 u týmu Minardi, v jehož barvách následující sezónu působivě debutoval.

Přestože se Fernandovi v první sezóně ani jednou nepodařilo dostat na bodované pozice a jeho nejlepším výsledkem bylo 11. místo v posledním závodě sezóny, jeho potenciálu si všimli v Renaultu a pro sezónu 2002 s ním zástupci týmu podepsali smlouvu jako s testovacím jezdcem. Na další závod si tedy musel Alonso počkat až do sezóny 2003.

Sledujte závody Formule 1 živě

Ve svém novém týmu dojel v prvním závodě sezóny v Austrálii sedmý a hned v následujícím závodě vybojoval pole position. Závod nakonec dokončil třetí, což bylo jeho první pódiové umístění v kariéře.

Na své první vítězství si počkal do druhé poloviny sezóny, kdy triumfoval na maďarském Hungaroringu. V té době šlo o nejmladšího závodníka, který kdy Velkou cenu vyhrál (v současnosti drží tento rekord Max Verstappen). První sezónu u Renaultu zakončil na celkovém pátém místě.

V následujícím ročníku sice žádný závod neovládl, přesto si celkově polepšil na čtvrté místo. Šlo o předzvěst jeho vrcholu.

Dva tituly mistra světa v letech 2005 a 2006

Následující dvě sezóny byly pro rodáka z Ovieda životními. Před sezónou 2005 se k týmu se připojil zkušenější Giancarlo Fisichella a hned první závod sezóny vyhrál. V následujících třech Velkých cenách však nedojel a to byla šance pro Alonsa, který zvítězil třikrát v řadě! Ve své formě nepolevoval ani v následujících závodech. Do konce sezóny se mu povedlo vyhrát ještě čtyřikrát a díky sedmi vítězstvím a 14 pódiovým umístěním z 18 závodů, do nichž nastoupil, se mohl radovat z prémiového titulu mistra světa.

Svého úspěchu dosáhl ve 24 letech a 58 dnech, čímž pokořil rekord Emersona Fittipaldiho (v následujících letech ho překonali Lewis Hamilton a Sebastian Vettel). K prvenství v kategorii pilotů přidal Alonso ještě vítězství v poháru konstruktérů se svým týmovým kolegou Fisichellou.

V následujícím ročníku svých 7 vítězství zopakoval a díky konzistentním výkonům, které po celou sezónu předváděl (kromě sedmi vítězství dojel také sedmkrát druhý, dvakrát pátý a pouze dvakrát nebodoval, protože VC nedokončil), se mohl radovat z obhajoby mistrovského titulu, čímž se stal nejmladším dvojnásobným šampiónem. Společně s Fisichellou obhájili titul také v poháru konstruktérů.

_{Po třetím místu na brazilském okruhu Interlagos v posledním závodu sezóny 2005 se stal nejmladším mistrem světa v historii (zdroj: formula1.com)}

Roční anabáze u McLarenu 2007

Už v prosinci 2005, tedy na konci první vítězné sezóny u Renaultu, byl oznámen Alonsův přestup do McLarenu, který byl naplánován na rok 2007. Jeho týmovým kolegou se stal debutující Lewis Hamilton.

Alonso si během sezóny připsal čtyři vítězství, což bylo stejně jako jeho stájový kolega. Před poslední VC Brazílie tak bylo zaděláno na zázrak. V čele bodování byl dvaadvacetiletý Hamilton se čtyřbodovým náskokem na Alonsa. Španěl tedy stále měl šanci na zisk třetího titulu v řadě.

Hamiltonovi se závod nevydařil a dojel až sedmý. Jenže Alonso nabídnuté šance využít nedokázal a dojel až třetí. Oběma McLarenům tak v posledním závodě vyfoukl titul Kimi Räikkönen jezdící ve Ferrari, který je oba porazil o jediný bod. Druhý v celkovém pořadí skončil Hamilton a až za ním dvojnásobný šampión Alonso.

Stáj McLaren se nakonec neradovala ani z vítězství v poháru konstruktérů, ze kterého byla kvůli špionážní aféře při Velké ceně Belgie diskvalifikována.

Přestože měl Alonso u britské stáje smlouvu až do roku 2009, byla mu vypovězena a on se vrátil zpět k Renaultu.

Zpátky u Renaultu (2008 – 2009)

Po nedobrovolném konci u McLarenu se Alonso vrátil zpět do Renaultu. V monopostu francouzské stáje však neměl šanci stačit nejlepším a na jeho výsledcích se to podepsalo. V první sezóně ještě vyjel dvě vítězství a jedno druhé místo a v celkovém pořadí skončil pátý, ale ve druhé sezóně skončil na pódiu pouze jednou (za třetí místo ve VC Singapuru ) a sezónu zakončil až jako devátý. V té době však již měl podepsáno u Ferrari.

Návrat mezi nejlepší ve Ferrari (2010 – 2014)

V novém působišti dokázal vyhrát ihned úvodní závod sezóny 2010 v Bahrajnu a opět se přihlásil o slovo. V následujících závodech se mu už příliš nevedlo, po celou sezónu se však držel v boji o titul. Druhou polovinu sezóny měl výbornou a před závěrečným závodem v Abú Dhabí dokonce celý šampionát vedl před Markem Weberem a Sebastianem Vettelem. Kvůli špatné taktice a až sedmému místu se mu ale sen o třetím titulu vypařil. Králem sezóny se stal Sebastian Vettel, čímž odstartoval svou „čtyřletku“, kdy slavil mistrovský titul čtyřikrát v řadě.

V sezóně 2011 skončil Alonso v celkovém hodnocení čtvrtý.

Blízko titulu byl charismatický Španěl v následující sezóně, kdy na vítězného Vettela ztratil pouhé 3 body. Vicemistrem se stal i v roce 2013, to už ale Vettel kraloval rozdílem třídy. V konečném bodování nadělil Alonsovi 155 bodů! Šlo o poslední sezónu ve Formuli 1, v níž Alonso dokázal vyhrát Velkou cenu.

S Ferrari se nakonec rozloučil šestým místem v sezóně 2014.

Ústup ze slávy u McLarenu (2015 – 2018)

Pro následující sezóny se Alonso upsal McLarenu. V tomto období však vozy McLarenu výrazně zaostávaly za nejlepšími a Alonso úplně vyklidil přední pozice. 

V sezóně 2015 dokončil šampionát až jako sedmnáctý, v roce 2016 jako desátý, v roce 2017 jako patnáctý a ve své poslední sezóně u britské stáje vyzávodil jedenácté místo.

Přestože jsou jeho výsledky z McLarenu daleko za tím, co předváděl ve svých nejlepších sezónách, vždy dokončil šampionát na lepší pozici než jeho týmový kolega, ať už to byl v prvních dvou sezónách Jenson Button či v dalších dvou Stoffel Vandoorne.

Pro sezónu 2019 zůstal Alonso u McLarenu jako testovací jezdec a mentor mladším jezdcům. Pro další ročník mu smlouva nebyla prodloužena.

Návrat do F1 v týmu Alpine

Po dvouleté pauze se ve svých devětatřiceti letech vrátil v sezóně 2021 zpět za volant formule. Dostal šanci u týmu Alpine, rebrandovaného Renaultu, stáje, s níž slavil své dva triumfy mistra světa. Ve své první sezóně po návratu na okruhy se dokonce dočkal jednoho pódiového umístění, když dojel třetí ve VC Kataru.

Ve své kariéře ve Formuli 1 pokračuje také v roce 2022.

_{Alonso ve svém monopostu Alpine během VC Bahrajnu 2022 (zdroj: formula1.com)}

Závodník tělem i duší

Fernando Alonso závoděním žije. Ještě před formulemi se v roce 1999 představil na závodech 24h Barcelona a v podobných závodech se objevoval po celou kariéru.

V roce 2018 si poprvé vyzkoušel také závod 24h Daytona. Jedním z jeho spolujezdců byl další pilot Formule 1 Lando Norris.

V sezóně 2018/19 absolvoval kompletní sérii mistrovství světa vytrvalostních závodů FIA a po boku svých týmových parťáků, jezdců Formule 1 Sébastiena Buemiho a Kazuki Nakadžimy, se stal mistrem světa, když mj. ovládli 24h Le Mans, a to dvakrát po sobě (v letech 2018 a 2019).

Z dalších slavných závodů můžeme zmínit jeho trojnásobnou účast v závodech Indianapolis 500 či účast na Rally Dakar v roce 2020.

Osobní život

Zatímco jako závodník je Alonso považován za jednoho z nejvýmluvnějších řečníků a velmi sebevědomého až egoistického závodníka, v soukromém životě je prý zcela odlišný. Jeho španělský kolega Carlos Sainz Jr. o něm prohlásil, že existují dva Fernandové, čímž narážel na jeho defenzivní a plachou povahu, kterou je vnímán veřejností a jež je v rozporu s jeho velkorysostí a laskavostí v soukromém životě.

Přestože si během své kariéry vydělal stovky miliónů eur a spolupracoval se značkami jako Banco Santander, Liberbank, ING, Adidas atd. a pravidelně býval zařazován časopisem Forbes mezi nejbohatší sportovce světa, na luxus a přepych si nepotrpí.

Alonso se též angažuje jako podnikatel. Ja zakladatelem a ambasadorem značky módního řetězce Kimoa a zakladatelem závodního esportového týmu. Kromě toho je též investorem a členem představenstva multizávodní esportové platformy Motorsport Games.

_{Alonso s kšiltovkou vlastní značky Kimoa (zdroj: formula1.com)}

Španělský výbor UNICEF jmenoval Alonsa v únoru 2005 velvyslancem dobré vůle, aby hájil práva dětí a propagoval povědomí o UNICEF. Aktivně se angažoval i v dalších letech. V roce 2017 např. podpořil kampaň proti kyberšikaně dětí.

V roce 2007 založil vlastní nadaci Fundación Fernando Alonso na podporu automobilových závodů a vzdělávání v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

Fernando Alonso na sociálních sítích

Alonso je také velmi aktivní na sociálních sítích, na nichž má miliony příznivců. Sledovat ho můžete na instagramu, facebooku či twitteru.

• Instagram Fernanda Alonsa
• Facebook Fernanda Alonsa
• Twitter Fernanda Alonsa

Nenechte si ujít profily dalších jezdců Formule 1: