Čtvrteční porážka pražské Slavie neznamenala pouze vypadnutí posledního českého účastníka z letošních evropských pohárů. Znamenala také to, že i v přespříštím ročníku nasadí Česko do evropských soutěží pouze čtyři týmy. Mrzí to o to více, že cesta k pěti účastníkům nebyla příliš vzdálená.

Boj o patnácté místo

Česko se nachází v žebříčku národních koeficientů na šestnácté příčce. Klíčové patnácté místo momentálně zaujímá Řecko. Právě řecká PAOK Soluň prohrála ve čtvrtfinále Konferenční ligy oba zápasy s Marseille a žádné body své zemi do žebříčku už nepřinesla. Evropské poháry opustilo i norské Bodö/Glimt, zástupce země, která je v žebříčku hned za námi. Odveta čtvrtečního zápasu mezi Slavií a Feyenoordem byla skvělá příležitost jak se dostat na vytoužené patnácté místo. To se však nepodařilo. O tom, že v příští sezoně evropských pohárů nasadí Česko jen čtyři zástupce se rozhodlo v loňském roce. O počtu českých týmů v Evropě pro ten následující zase v sezoně letošní.

15. Řecko – 28,200

16. Česko – 27,800

17. Norsko – 27,250

18. Dánsko – 27,175

Proč je patnácté místo důležité ?

Nestává se často, aby bylo pro někoho úspěchem umístění na patnácté příčce. V tomto případě však platí výjimka. Právě tato pozice totiž znamená, že daná země může do evropských pohárů vyslat pět svých zástupců. A navíc do výrazně lepších pozic, než země o příčku níže. Současný koeficient tedy říká, že Česko vyšle minimálně do příštích dvou sezon čtyři zástupce. Mistr půjde do kvalifikace o Ligu mistrů. Celky na druhém a třetím místě, stejně tak vítěz domácí poháru, pak do kvalifikace o Konferenční ligu, co do prestiže a finančního ohodnocení až třetí evropskou soutěž v pořadí. Naopak země z patnácté příčky pošle pět zástupců. Dva do Ligy mistrů, jednoho do Evropské ligy a další dva do Konferenční ligy.

_{Zdroj: ruik.cz}

Lepší čtyři týmy než pět ?

Svým způsobem by tato logika dávala smysl. Body, které týmy v evropských pohárech uhrají, se dělí počtem zástupců dané země v pohárech. Takže při nižším počtu týmů se budou body dělit nižším číslem, což by mělo mít za následek větší přísun bodů. Jenomže čistě matematický pragmatismus zde nelze použít. Do hry totiž vstupuje další okolnost, a tou je kam jsou týmy nasazeny a jaké mají šance na uhrání dobrého výsledku.

Rozdíl mezi 16. a 15. příčkou

• 16. příčka: Do Ligy mistrů jde pouze vítěz domácí soutěže. Ten jde však pouze do 2. předkola, což znamená, že pokud prohraje, jde do Evropské ligy, odkud však může také vypadnout a stále nemá zaručenou ani základní část v Konferenční lize. Druhý, třetí tým a vítěz poháru pak zamíří do 2. předkola Konferenční ligy, což znamená nutnost vyřadit tři soupeře, aby se týmy dostaly do základní skupiny.
• 15. příčka: Mistr zamíří do 2. předkola Ligy mistrů, ovšem s tím, že pokud si aktuální vítěz Champions League zajistí postup do milionářské soutěže i z domácí ligy, posune se český tým do 3. předkola, což už dává jistotu evropských pohárů pro celý podzim. I při prohře ve všech předkolech by daný tým hrál základní skupinu Konferenční ligy. Vicemistr domácí ligy půjde také do 2. předkola Ligy mistrů. Zde platí totéž, stačí vyřadit jediného soupeře a je jistotu Evropy pro podzim. Vítěz domácího poháru půjde do 3. předkola Evropské ligy. Na třetí a čtvrtý tým bude čekat 2. předkolo Konferenční ligy.

Je tedy jasně patrné, o jak velký rozdíl se jedná, pokud se země v národním koeficientu nachází na patnácté či šestnácté příčce. Není bez zajímavosti, že na vytouženou pozici nyní Česko ztrácí 0,400 bodu, tedy sumu, kterou by Slavie získala za postup přes Feyenoord.

Může být všechno jinak ?

U nasazení týmů do evropských soutěží pro příští dvě sezony je však stále třeba používat slovíčko ,,pravděpodobně“. Kvůli invazi na Ukrajinu byli ruské týmy na neurčitou dobu vyřazeny ze všech soutěží UEFA. Pokud by to platilo i příští sezonu, vítěz českého poháru by povýšil z 2. předkola Konferenční ligy do 3. předkola Evropské ligy. Vinou ruské agrese nehrají žádné zápasy ani ukrajinské týmy, což by mohlo Česku přinést v příštím roce zpět i pátého zástupce. Tento scénář by však drtivá většina lidí vyměnila raději za to, kdyby se život na Ukrajině vrátil opět k normálu.